Do učiliště Dona Bosca dorazily zapečetěné obálky se závěrečnými státními zkouškami a s nimi úplně nové instrukce, které typicky po africku postavily na hlavu všechno, co jsme dosud dělali. Neochotně jsme tedy v pondělí ráno vyrazili do školy zbavit se urgentních problémů a prosit studenty o spolupráci, abychom splnili všechna nová nařízení. O půl desáté

Přestože v poslední době nejvíce žijeme oratoří, mimochodem jsme se též ocitli již v osmém týdnu třetího trimestru. Pro naprostou většinu studentů tedy právě skončila výuka a v pondělí se rozpečetí první obálky jejich státních zkoušek. Konečně nám odpadnou trapné ranní nástupy s čím dál menší hrstkou zodpovědných studentů. Každý den si musí někdo z učitelů připravit slůvko. Po těch několika měsících

Jeden z našich posledních dopisů ze zimbabwského Hwange

www.pise.cz/blog/ftp/zimbabwe/10_dopis.pdf

Přinášíme několik dalších historek, které jsme zachytili při různých rozhovorech s Afričany.

Opičí šikana (ze Zimbabwe)

V odlehlých venkovských oblastech Zimbabwe jsou pro vesničany i jejich úrodu

Poslední zářijovou noc jsme po šesti měsících sucha a vlezlého prachu opět zažili, jak vypadá déšť. Sice krátký a nejspíš až do listopadu poslední, ale přesto jsme průzračným kapkám vděční za ochlazení teplot a také za projasnění našich dnů – nad obzorem se už nevznáší hutný hnědavý opar, vše je pořádně umyté, slunce při východu a západu nevypadá jako obří kotouč politý kečupem, obloha zmodrala

Před dvěma týdny jsme si konečně mohli užít dvoudenní dobrodružnou dovolenou, kterou jsme plánovali už od začátku srpna – navštívili jsme botswanský národní park Chobe. Brzy ráno jsme nasedli do auta a po necelých dvou hodinách jsme již vystupovali na významném vícestátním hraničním přechodu Kazungula a pohodlně přešli do sousední Botswany –

V devátem dopise shrnujeme další měsíc našeho afrického dobrovolničení.

www.pise.cz/blog/ftp/zimbabwe/9_dopis.pdf

Prázdniny jsou za námi a s nimi i čtyřtýdenní doučování. Dobrovolná (a hlavně bezplatná) výuka žáků a středoškoláků byla vystřídána citelně menším počem studentů naší college. Otec Bruno může konečně sledovat chod učiliště v plném proudu a nutno říct, že první dny pro něj byly ledovou sprchou. "Proč jsem našel archiv studentských prací u ředitele na

Otec Bruno si pozval z Itálie tři mladé architekty, ochotné vypomoci naší misii naprojektováním nových budov a zahájením fundraisingu v jejich rodné zemi. Při své návštěvě ve Hwange obhlíželi nejen pozemek, ale i okolní stavby, vesnice, cihlárny a zahrady, aby do sebe nasáli tu správnou africkou inspiraci. A protože jeden den hodlali "nasávat" v národním parku Hwange, rozhodli jsme se napravit si prosincovou reputaci, kdy jsme byli z parku vyhnáni bouřkou s přívalovým deštěm, a vydat se na safari s nimi. Tak se nám konečně splnil sen zažít na vlastní kůži krásu divoké africké přírody.

Jaro v Zimbabwe vypadá podivně. Ohlašuje ho sice sem tam pár decentně kvetoucích stromů, ale stále trvající období sucha zanechává trávu zažloutlou a na stromech podzimní listí, které ještě nestihlo opadnout. Na jasně zelené trávníky a čerstvé listy se můžeme těšit až s příchodem období dešťů. Napasovat naše čtyři roční období na africké podnebí jde holt těžko.