janička: Ty jo teda, to teda máte ještě náročnější, než jsem si myslela... Stále na vás myslím... Docela vás obdivuju. Já se mám ke svojí bakalářce tak trochu africky - pořád o tom mluvím a nic moc nedělám...
Asi bych se mohla poučit od vašich příprav na hodiny.
Inu, v Čechách je to úplně jiné... Moc mi oba chybíte...
Snad příští rok touto dobou už budu moct s vámi mluvit aspoň po telefonu, když už ne zrovna osobně.
Ať vás stále Bůh opatruje. + +
Vaše Janička